Sametová revoluce

Přepis hlášení ve školním rozhlase (18. 11.)

Ahoj … Sebo, to je dobře, že už ses z té Anglie vrátil, že jsi tady a pomůžeš mi s mým úkolem.

Ahoj … Natko, jen mi nezáviď Anglii, vždyť ty už brzy pojedeš lyžovat do Itálie. A jaký úkol to vlastně máš?

Mám hovořit o sametové revoluci, co jí předcházelo, proč k ní došlo a co následovalo.

Aha. Sametová revoluce? Právě včera 17. listopadu uběhlo 30 let od této revoluce.

30 let? To znamená, že sametová revoluce byla u nás v listopadu 1989? Správně. A víš proč k ní došlo?

No? V posledních dnech se v souvislosti s výročím této revoluce hovořilo a psalo o 30ti letech znovu získané svobody.

Ano, je to tak. Před 30 lety bych já nemohl jen tak odcestovat do Anglie a ty lyžovat v Alpách. Totiž od roku 1948 až do roku 1989 v našem státě všechno řídila jediná politická strana, a to komunistická. Slibovala, že se všichni budou mít dobře, že všeho bude dostatek, že bude vysoká životní úroveň. Ale opak byl skutečností. Bylo nedostatek všeho – málo potravin, spotřebního zboží, chyběly byty, energie, nemohlo se libovolně cestovat do zahraničí, a podobně. Postupně začali být lidé nespokojení. A k tomu ještě v roce 1968 začala náš stát okupovat zahraniční vojska, především sovětská. Komunistická vláda v čele s prezidentem Gustavem Husákem ještě více posílila u nás totalitní režim.

Co to znamenalo pro naše občany?

Totalitní režim potlačoval svobodu slova, kritiku, zasahoval do veřejného i soukromého života, podporoval špehování, udávání. Na protest proti režimu se dokonce v roce 1969 upálili dva studenti Jan Palach a Jan Zajíc. Státní bezpečnost, což byla tajná policie, pronásledovala a trestala ty, kdo nesouhlasili s režimem. Proto mnozí naši občané, mnohdy i celé rodiny, raději emigrovali do zahraničí.

A co ti, co neemigrovali, ale také nesouhlasili s politikou komunistické vlády?

Mnozí vytvořili tzv. opozici, neboli disident. Ilegálně, tedy tajně se scházeli, vydávali časopisy, knihy, hráli divadlo, a v roce 1976 vytvořili občanské hnutí Chartu 77, která požadovala dodržování lidských a občanských práv a svobod. Jedním z nejznámějších disidentů byl Václav Havel. Komunistický režim disidenty pronásledoval, zatýkal, věznil. Proto se od roku 1988 konaly v Praze nepovolené demonstrace proti režimu. Vedení KSČ na ně odpovídalo policejními zásahy.

Ale 17. listopadu 1989 byla povolena demonstrace studentů k 50. výročí událostí z roku 1939, kdy byly nacisty zavřeny všechny české vysoké školy a byl zabit student Jan Opletal.

Ano, máš pravdu. Toho dne se sešlo v Praze kolem 15 tisíc vysokoškolských studentů, po vzpomínkové akci na Albertově a Vyšehradě se demonstranti pokojně přesunuli do centra Prahy, ale na Národní třídě jim cestu zatarasila hradba ozbrojených policistů. Došlo k tvrdému zásahu proti studentům obušky, vodními děly. Desítky studentů byly zraněny. Další dny následovaly stávky studentů, připojili se k nim herci a následně i občané v celé republice, také i v našem okrese. Bylo založeno občanské fórum v čele s Václavem Havlem a 21. listopadu si na Václavské náměstí přišlo 200 tisíc lidí poslechnout jeho projev. Lidé tleskali nebo cinkali klíči. Největší demonstrace sametové revoluce byla pak v Praze na Letné, kde se sešlo téměř 800 tisíc lidí. 27. listopadu proběhla dvouhodinová celostátní výstražná stávka. Vše vyvrcholilo v prosinci 89 demisí vlády i prezidenta Gustava Husáka. Krátce na to je sestavena nová vláda, tzv. vláda národního porozumění, a 29. prosince 1989 se prezidentem republiky stává Václav Havel.

Jestli jsem vše dobře pochopila, tak pro nenásilný konec komunistického režimu u nás v listopadu 1989 se užívá označení Sametová revoluce a naši občané získávají po 40ti letech opět svobodu a Československo se stává demokratickou zemí.

Pochopilas to správně, a věřím, že to tak chápou i všichni, kteří nás právě teď poslouchali. A jestli ne, tak vše si mohou ještě přečíst na nástěnce v 1. poschodí.

 
/var/www/html/wiki/data/pages/sametova_revoluce_-_zaznam_z_hlaseni.txt · Poslední úprava: 2019/11/20 06:02 autor: mkubonova
 
Recent changes RSS feed Creative Commons License Donate Powered by PHP Valid XHTML 1.0 Valid CSS Driven by DokuWiki